Ten, kdo se těmito živými okrasami zabývá, tak jistě ví, co je to dekorativní funkce. Umí sladit barvy, druhy květin, ale také dát dohromady ty, které se spolu snesou. A na to potřebuje květináče. Květináče různých velikostí a barev. Pokud ovšem nechce jen jednu jedinou. Tyto nádoby, dá-li se to tak nazvat se vyrábějí také z různých materiálů. Mezi většinové zástupce, nejkupovanější a nejpoužívanější patří hlína a umělá hmota. A my se podíváme právě na ni. Někteří zahrádkáři tvrdí, že umělohmotné květináče jsou k ničemu. Ale kdyby tomu tak doopravdy bylo, dávno pradávno by se nevyráběly a lidé by je nepoužívali. Jsou totiž mnohem lehčí a navíc, nerozbijí se při pádu. A klidně jich můžete nést třeba padesát najednou.
O velikosti se dá hodně diskutovat. Tedy o takové, která té či oné květině, nebo čemukoli jinému, dá nejlepší možnosti k životu. Například velký plastový květináč může být použit například na různé druhy keříků a tak podobně. Velmi dobře se v něm vyjímají například ibišky, ovšemže ne ty venkovní. Prostě vše, co je větší, nebo vyšší, mělo by být v něčem bytelném.
Asi nejlepší příklad je pěstování rajčat na balkóně. Hodně lidí nemá zahrádku, avšak balkón ano, a tak jej využije právě pro rajčátka. Zakoupí si velký plastový květináč a zkusí do něj rajčata zasadit. Tedy jejich semínka. Nebo sazeničky, to je od toho, jak si kdo troufá. Nu a když se mu to podaří a slaví svůj pěstitelský úspěch, přikoupí květináče další a obsadí s nimi tolik místa, kolik ho obsadit lze.
Nemusí tam mít jen rajčata, samozřejmě, ale co jsem viděl tak právě ony vedou. Lze tam mít cokoli jiného. Výborně se tam například vyjímá šáchor, nebo něco jemu podobné. Vhodná je třeba kombinace se čtyřlístky, jako to mám já. Fantazii se však meze nekladou a každý člověk si jistě najde jakékoli použití pro květináče, které si zde přes odkaz objedná.